Umění na sebe bere různé formy. Stejně jako obrazy či ručně vyřezávaný nábytek i sklo zdobí naše domovy nejen v současnosti, ale už po dlouhá staletí.

 

K uměleckému sklu patří nejen vázy, ale také 

• misky,

• lustry,

• karafy,

• svícny,

• ozdobné předměty různých tvarů jako srdce, sloni a jiná zvířata, čtyřlístky, květiny,

• dekorační abstraktní předměty a další.

 

V následujících řádcích se zaměřujeme především na období od secese (zhruba přelom 19. a 20. století) až po současnost. Také vás seznámíme s významnými sklářskými značkami i umělci, kteří jsou známí i v zahraničí. Pojem „zlaté české ručičky” se totiž vztahuje právě i na obor sklářství už velmi dlouho.

My samozřejmě vývoj celého oboru sledujeme a z naší galerie pravidelně jezdíme na různé starožitné trhy i aukce a vykupujeme zajímavé kousky, které si pak můžete pořídit v našem e-shopu. 

Secesní dóza z mléčného skla s nazelenalým odstínem zdobená rostlinnými a květinovými malbami s hnědým patinováním

 

Od secese až po současné moderní sklo

Secese

Tento umělecký sloh se promítl na přelomu 19. a 20. století téměř do všech oblastí kreativní lidské činnosti jako je malířství, hudba, poezie, architektura, šperkařství, móda i další obory. 

Jaké jsou hlavní znaky secesního slohu?

• Ornamentálnost, používání neobyčejných barev a estetické využití rozličných materiálů.
  
  

Secese měla v mnoha zemích Evropy vlastní pojmenování:

• V Německu a Rakousku se začala nazývat „Jugendstil“ se zvláštní větví „Wiener Secession“ ve Vídni.

• V Itálii ji označují třeba jako „Stile Floreale.“

• Anglickou obdobou zase bylo hnutí „Arts and Crafts.“ Nejrozšířenější označení zůstalo „Art Nouveau“ z francouzštiny, které vzniklo podle pařížské galerie Maison de l'Art Nouveau (v překladu: dům nového umění).

 

Vrcholu slávy se secese dočkala v roce 1900, kdy byla v Paříži uspořádána výstava s názvem Exposition Universelle. Byla tu k vidění dokonce kolekce české sklárny Moser. 

 

Nejvýznamnější značky skla v ČR 

Sklárny Moser 

Značka Moser vznikla v roce 1857 v Karlových Varech, za ta léta měla obrovský mezinárodní dosah i mezi nejbohatší panovníky, včetně anglického krále Edwarda VII. A dokonce v roce 1923 vytvořili nápojovou sadu pro papeže.
Dodnes značka stále vzkvétá.

 

Secesní kolekce značky Moser byly opravdu proslulé. Tvořily je vázy různých tvarů z kolekcí, jako jsou Chrysis, Calla či Lara. Zdobila je celá škála jemně vyrytých květů, od něžných růží, ibišku přes lilie či hortenzie až po impozantní kosatce. Dodnes značka stále vzkvétá.

Váza z kobaltového skla ze sklárny Moser

 

Skleněná váza o rozměrech Moser

 

Škrdlovické sklárny

Nacházely se na Vysočině v oblasti Žďáru nad Sázavou. Založili je v roce 1941 Emanuel a Bohuslav Beránkovi, na začátku vyráběli antické sklo, později se zaměřovali na hutnické sklo. Po znárodnění si Beránkovi udrželi své místo i přes nepřízeň některých ředitelů. V 90. letech byla továrna vrácena rodině. V průběhu let ve sklárnách působilo mnoho výtvarníků (např. Petr Hora, Milena Korousová – Bártová, Věra Lišková, Josef Štika, Ludvika Smrčková a další). Souhrou mnoha nepříznívých okolností provoz skončil v r. 2008.

 

Loetz 

• Sklárna Lötz (v zahraničí známá také jako Loetz) je v současné době již zaniklá česká sklárna. Fungovala od roku 1814, tehdy brusírnu skla otevřel Johann Lötz.

Sklárna svůj název během své existence změnila několikrát, stejně tak později i majitele. Názvy: Lötz & Schmid, Johann Lötz, Johann Lötz Witwe.

• V první polovině 19. století sklárna vyráběla i zdobené sklo ve stylu druhého rokoka, za které získala  cenu na průmyslové výstavě.

• Secesní irizované sklo dosáhlo dokonce světového významu díky spolupráci s vídeňskou firmou Bakalowit´s Söhne a především díky spolupráci s řadou předních výtvarníků a architektů (např. Franz Hofstötter, Marie Kirschner, Koloman Moser atd.). Tato značka fungovala až do roku 1947.
  
  

Harrachovské sklárny

První zmínka o sklářské huti na Novém Světě se datuje k roku 1712. Díky dovednostem prvního ředitele Müllera, vznikla na panství hraběcího rodu Harrachů sklářská huť, která svojí produkcí zajistila slávu českému sklu po celém světě.

Na počátku byla produkce ovlivněna především doznívajícím barokem a rokokem.

K rozšíření pověsti novosvětské sklárny přispěly i oficiální návštěvy představitelů panovnického rodu Habsburků.

Od roku 1851 se výrobky této sklárny často objevovaly na tzv. Světových výstavách, kde získaly mnoho ocenění.

Už na konci 19. století měla sklárna kolem 400 zaměstnanců.
Na přelomu 19. a 20. století se sklárna dokázala velice rychle zorientovat v měnících se výtvarných stylech a stala se velkým průkopníkem secese, kdy hlavními výtvarníky byli Josef Petříček a Julius Jelínek, sklárna spolupracovala také s mnoha významnými umělci včetně malíře Alfonse Muchy a architekta Jana Kotěry.

Sklárny hodně poznamenaly obě světové války a pak ještě požár.

Vše nakonec však ustály a současná Harrachovská sklářská výroba se sice přizpůsobila novým trendům, nechává si ale v mnoha ohledech vazby na svou tradici a pořád preferuje ruční výrobu.

Sklárny v kamenickém Šenově

• V Kamenickém Šenově a okolí stále působí řada významných skláren, například sklárna bratří Jílků, Preciosa – Lighting nebo lustrařství Prousek. 

• Tradicím českého sklářství a vývoji rytého i broušeného skla se věnuje Sklářské muzeum od 17. století do současnosti.

• K vidění jsou zde stálé expozice, také kolekce křišťálových lustrů, výstavy a unikátní soubor prací účastníků mezinárodních sympozií rytého skla.
  
  

Významné osobnosti sklářského průmyslu 

Curt Schlevogt

(1869–1959)

Tento Američan založil roku 1928 vlastní firmu orientovanou na export jabloneckých perel a později se věnovali také umělecké krystalerii. Vrcholem umělecké tvorby byl katalog „Umělecká krystalerie – Ingrid,“ který zahrnoval figurální plastiky, jež získaly ocenění Grand Prix na Světové výstavě v Paříži roku 1937.

Schlevogt používal křišťál a barevné skloviny, oblíbil si také dobový kontrast bílé a černé. Jeho nejznámějšími barvami jsou však imitace jadeitu (jade) a lapisu lazuli. Výrobky byly dále pečlivě zušlechťovány (například leptáním, broušením či matováním). Rozvoj firmy bohužel zastavila 2. světová válka a ukončení provozu bylo způsobeno jejím znárodněním roku 1945.

Na obrázku níže si můžete prohlédnout starožitný secesní flakón na parfém z malachitového skla s plastickým vyobrazením zvonků od autora jménem Curt Schlevogt, který jsem měli v nabídce, než se prodal. 

Malachitová váza s pelikány – Curt Schlevogt

 

Pavel Hlava

(1924–2003)

Český sklářský výtvarník a pedagog vystudoval střední i vysokou školu se zaměřením na umění. 

V letech 1967–1968 dokonce vyučoval na Royal College of Art v Londýně. 

Co se týče jeho sklářské tvorby, již v roce 1959 nastoupil jako sklářský výtvarník do Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze, kde získal první větší zakázky na realizaci osvětlovacích těles a jiných skleněných objektů v oblasti architektury (například pro Novou scénu Národního divadla). Kdežto pro průmyslovou výrobu navrhoval především stolní nápojové sklo.

Hutnicky tvarované sklo s kobaltovou či rubínovou vložkou vyráběl v několika sklárnách – v Harrachově, Včelničce a Moseru.

Posledních dvacet let své tvorby se věnoval hlavně broušení, řezání a lepení skla. Tvořil abstraktní kompozice ze skleněných těles s geometrickými tvary, u kterých zkoumal duhový efekt světelného spektra při odrazu a lomu. Tato tvorba dostála největšímu obdivu. 

Skleněná váza se zataveným stříbrem a kobaltově zabarveným jádrem

František Vízner 

(1936–2011)

Byl nejen akademický sochař, ale také sklářský výtvarník a designér. Jeho díla můžete vidět v muzeích po celém světě.

 

Stanislav Libenský 

(1921–2002)

Byl také nazýván mistrem českého poválečného skla. Jedny ze svých nejlepších děl vytvořil se svou ženou, sklářskou výtvarnicí a sochařkou Jaroslavou Brychtovou. Byl také velkým průkopníkem skleněné plastiky. Pro sklárny Moser vytvořil kolekci Stockholm, která byla vytvořena pro zastupitelství ve Švédsku.

 

Jaroslava Brychtová 

(1924–2020)

Byla dcerou sochaře a navázala na tvorbu svého otce. S taveným sklem pracovala od druhé poloviny 40. let a vytvářela z něj vázy i komorní, monumentální figurativní reliéfy. Od roku 1954 pracovala společně se Stanislavem Libenským, který se v roce 1963 stal jejím druhým manželem, ale před jejich svazkem byly nejprve roky přátelé a spolupracovníci. Jeho malířské nadání se ideálně spojilo se sochařským zaměřením J. Brychtové. Řada jejich monumentálních abstraktních děl má duchovní podtext.

 

Bohumil Eliáš starší 

(1937–2005)

Byl nejen český sklářský výtvarník, ale také sochař, malíř a grafik. Jeho díla měla a stále mají velký úspěch nejen v Čechách ale i v zahraničí. Za svou více než čtyřicetiletou tvorbu, zvládl svou kreativitu přenést do umění v mnoha podobách a nikdy se nebál kombinací barev a rozmanitých tvarů.

Jeho zaměření na více oblastí lze vyčíst i z jeho citace: „Jestliže chce mít umělecké sklo nadějnou budoucnost, pak se musí autoři otevřít i vlivům z jiných uměleckých oblastí.”

Syn Bohumil Eliáš ml. pokračuje ve šlépějích svého otce a stal se také malířem, sochařem i sklářem.

 

René Roubíček 

(1922–2018)

Umělcova tvorba v oblasti sklářství a designu vybočovala i v závěru jeho profesní kariéry, vynikala osobitým přístupem, precizností a obrovským citem pro detail. Využíval hojně také optické efekty, hrál si s geometrií a kladl důraz na propojování barev. 

Na začátku milénia se propojil i se značkou Moser, pro niž navrhl několik 

kolekcí. Obdržel vícero ocenění za svou tvorbu, třeba právě v roce 1958 na Grand Prix – Světová výstava Expo v Bruselu.

 

Ivana Houserová

(1957–2015)

Byla česká sklářská výtvarnice, sochařka a pedagožka. Tavené plastiky této umělkyně navozují pocit harmonie a zachycují blízkost přírody. Získala za svou práci několik ocenění a během svého života se zúčastnila více jak 200 výstav po celém světě, a její práce jsou zastoupeny ve více než stovce soukromých sbírek.

 

Jan Frydrych

Je sklářský výtvarník narozený roku 1953 v Šumperku. V současnosti stále tvoří, již od počátku 80. let působí jako samostatný sklářský výtvarník a vedle své osobní tvorby, realizuje i návrhy předních českých sklářských umělců a designérů jako jsou např. René Roubíčka, Ivo Rozsypal, Václav Cigler.

Ve svém umění využívá vizuální přednosti optického skla, a sice dokonalou průzračnost a jiskřivost, lom světla a rozklad paprsku na duhové spektrum.

 

 

Jestli si chcete udělat radost nebo se jen tak pokochat, prohlédněte si naši nabídku skla.

Sklo také vykupujeme, bližší informace se dočtete zde. V případě jakýchkoliv dotazů nás kontaktujte, jsme tu pro vás.

 

Váš tým Graciano