Ivana absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Opavě (1995–1999) a poté pokračovala na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru kresby u profesorky Jitky Svobodové (1999–2005). Za svou diplomovou práci získala Cenu Josefa Hlávky (2005). Již během studia začala vystavovat. 

Kromě umělecké praxe působí Ivana i jako kurátorka (např. sympozia Smalt Art v Ostravě) a také je vnímána jako klíčová postava současné české výtvarné scény.

Styl, techniky a tematika

Základním rysem díla Ivany Štenclové je kresba - a to ve smyslu linie, gestu, linkového dialogu, nikoliv jen jako přípravné fáze, ale jako prvotní výrazový prvek. Přesto její díla přesahují rovinu čistě lineární - pronikají do prostoru, vrství se, proměňují se v objekty či prostorové kompozice. 

Ve své tvorbě experimentuje s širokou paletou materiálů a technik:

• tuše, pastelky, fixy, propisovací tužky, injekční stříkačky 

• tavné pistole, vlastní razítka, malířské válečky, umělá vlákna 

• plochy ze sololitu, použitá prostěradla, perforované plechy s laserovou kresbou 

• technika laser cut, kdy lineární kresba je vypálena nebo vyřezána do materiálu, čímž vznikají plastické vrstvy a hloubka. 

V těchto vrstvách a materiálních proměnách se stírá hranice mezi plochou a prostorem, obrazem a objektem.

Tematicky se Štenclová zaměřuje na mezilidské vztahy, identitu, vnitřní konflikty, tenkou hranici mezi nevinností a zranitelností, často prostřednictvím portrétu a autoportrétu. Je přítomna dualita - život × smrt, krása × narušení, intimní paměť × veřejná vrstva.