Stáhlíková Mária

Graciano

SKLÁŘSKÁ VÝTVARNICE

Sklo jako prostor pro barvu

Maria Stáhlíková (narozena 1922 v Mělníku) patří ke generaci, která v poválečném Československu proměnila užitkové sklo v svébytný výtvarný obor. Ve svých návrzích spojovala malířské cítění s možnostmi hutního zpracování: barva vstupuje hluboko do objemu skla a společně s řezem a světlem utváří výslednou siluetu.

Její práce vznikaly mimo jiné ve sklárnách Škrdlovice a Moser. Charakterizují je organické, často asymetrické tvary, barevná jádra a důraz na optickou hloubku masivní skloviny.

STUDIUM A SPOLUPRÁCE

Z Kaplického ateliéru do skláren

Na pražské Uměleckoprůmyslové škole prošla ateliérem Jaroslava Holečka a následně ateliérem užité malby profesora Josefa Kaplického. Právě Kaplického pojetí, které nerozdělovalo volné a užité umění, otevřelo mladým autorům cestu k experimentu s broušeným i hutně tvarovaným sklem.

Při přípravách československé účasti na Expo 58 vyslal Kaplický skupinu svých žáků včetně Stáhlíkové do sklárny Škrdlovice. Kontakt s hutí a sklářskými mistry umožnil převést výtvarné návrhy přímo do materiálu a pomohl vytvořit nový výraz poválečného českého skla.

Hutně tvarovaná váza Tučňák podle návrhu Marie Stáhlíkové
Váza Tučňák, hutně tvarované sklo, Maria Stáhlíková. Foto: Galerie Graciano.

TVORBA

Volný tvar, barevné jádro a řez

Stáhlíková pracovala s foukaným a vrstveným sklem, které nechávala hutně dotvářet, zplošťovat a místy prořezávat. Řez u jejích váz není pouhou ozdobou: odkrývá vnitřní barevné vrstvy a mění pohled do skleněné hmoty. Typickými příklady jsou plastická mísa model 5507 z roku 1955 a váza model 5568 z poloviny 50. let.

V kolekci Corning Museum of Glass je její volně tvarovaná váza ze Škrdlovic, datovaná přibližně do let 1956–1964. Muzeum ji popisuje jako foukané, vrstvené, broušené a za horka tvarované sklo s modrými a růžovými barevnými plochami. Na dalších návrzích spolupracovala s Milenou Velíškovou; jejich vázy z počátku 60. let stavějí na výrazném barevném jádru a kompaktním organickém tvaru.

ODKAZ

Součást poválečného vzestupu českého skla

Stáhlíkové návrhy byly roku 1957 realizovány v karlovarské sklárně Moser pro XI. trienále v Miláně. Patřila rovněž k týmu mladých výtvarníků, kteří se podíleli na kolekci připravované pro Expo 58 v Bruselu. Její práce dnes dokumentují veřejné muzejní sbírky i dochované vzorové knihy sklárny Škrdlovice.

Prameny a další informace: Corning Museum of Glass, Moser – 1857–2017, eSbírky – Severočeské muzeum v Liberci a Czech Glass Guide.

Nabídka autora

Kontaktujte nás

V případě zájmu o dílo tohoto autora neváhejte kontaktovat galerii Graciano.