Horníček Miroslav

IMG_20240622_112628.jpg

IMG_20240622_112636.jpg

IMG_20240622_112643.jpg

IMG_20240622_112652.jpg

V oblacích zelené

Příjemné dílo v zelených odstínech. V této koláži autor kombinuje malovaný podklad s fotografií sochy, která nejspíš bude podobiznou panovníka. Podklad i sochu spojuje podobná patina a hlava se tak rozpíjí do pozadí. Kombinovaná technika - akvarel, koláž, v papírové paspartě, signováno vpravo dole. Rozměry koláže&nbsp; - 13 x 27,5 cm, rozměry pasparty -&nbsp; 31 x 45 cm.

IMG_20240622_111447.jpg

IMG_20240622_111501.jpg

IMG_20240622_111534.jpg

Mezidruhové mimikry

Na tomto díle se pozadím stává fotografie, na které vidíme rituál některého z přírodních národů. Člověk v popředí je pokrytý listy, kusy látky a obličej má zakrytý maskou. Vizuální souvislost najdeme mezi sovou pálenou a maskou domorodce. Kombinovaná technika - koláž, kresba na papíře, v papírové paspartě, signováno v pravém dolním rohu, rozměry koláže - 13,5 x 23 cm, rozměry pasparty - 45 x 31, 5 cm.

IMG_20240622_111652.jpg

IMG_20240622_111702.jpg

IMG_20240622_111713.jpg

Slzy svatého Petra

Centrálním a nejvýraznějším motivem se zde stává reprodukce díla od El Greca, na které je svatý Petr v slzách. Za ním vidíme výřez oblého tvaru, to vše spojuje malovaný podklad znázorňující moře. Kombinovaná technika - koláž, akvarel na papíře, v papírové paspartě. Pasparta je v levém okraji lehce poškozena. Signováno v levém dolním rohu. Rozměry koláže - 16 x 22 cm, rozměry pasparty - 31, 5 x 45 cm.

IMG_20240622_112142.jpg

IMG_20240622_112154.jpg

IMG_20240622_112202.jpg

IMG_20240622_112222.jpg

Žena ve vertigu

Černobílé pozadí tvořené střídáním bílých a černých linek připomíná kmen stromu, žíhání dřeva. Spod této vrstvy vykukuje ženská tvář s úsměvem. Dílo je příjemné v kombinaci barevného a černobílého motivu. Koláž na papíře, v papírové paspartě. Signováno vpravo dole, rozměry koláže - 18 x 24,5 cm, rozměry pasparty - 31 x 44, 5 cm.

IMG_20240622_111759.jpg

IMG_20240622_111808.jpg

IMG_20240622_111824.jpg

Versus

Na tomto díle najdeme českou herečku Aňu Geislerovou oděnou v peří, ke které autor dodává dvě tváře staříků. Autor nejspíš dává do opozice mládí a stáří, stejně tak jako postavení zobrazených lidí. Koláž na papíře, v papírové paspartě. Signováno vpravo dole. Rozměry koláže 17 x 23,5 cm, rozměry pasparty - 31 x 45 cm.

IMG_20240622_111930.jpg

IMG_20240622_111944.jpg

IMG_20240622_111956.jpg

O křehkosti

V tomto díle autor kombinuje motivy, které jsou charakteristické svou křehkostí a půvabem. Útlý krk labutě, výřez labutího křídla a motýl, který zase svými modrými křídly odkazuje k modrým dveřím v pozadí. Koláž na papíře, v papírové paspartě, signováno vpravo dole. Rozměry koláže - 14 x 22 cm, rozměry pasparty - 31,5 x 44,5 cm.

IMG_20240622_112305.jpg

IMG_20240622_112313.jpg

IMG_20240622_112320.jpg

IMG_20240622_112333.jpg

Rostoucí nerosty

Tato koláž je skvělou kombinací malby a fotografie, které se navzájem doplňují a působí jako komplexní dílo. Na tmavé mlze najdeme výřezy skal s porostem, které barevně i charakterem zapadají do celého výjevu. Kombinovaná technika - akvarel, koláž, v papírové paspartě. Signováno vlevo dole. Rozměry koláže&nbsp; - 19,5 x 27,5 cm, rozměry pasparty - 31,5 x 45 cm.

IMG_20240622_112843.jpg

IMG_20240622_112850.jpg

IMG_20240622_112856.jpg

IMG_20240622_112904.jpg

Tvář z mořské pěny

Zajímavé dílo, ve kterém autor kombinuje dva motivy fotografií prostřednictvím koláže. V tomto díle z rozbouřeného moře vystupuje ženská tvář, naproti ní stojí postava. Můžeme si tak představit, že se osoby naproti sobě na sebe dívají a navazují dialog. Koláž na papíře, v papírové paspartě, signováno dole, rozměry koláže - 16 x 21 cm, rozměry pasparty&nbsp; - 31,5 x 44,5 cm.

IMG_20240622_112036.jpg

IMG_20240622_112104.jpg

IMG_20240622_112055.jpg

Portrét v podzimním listí

Originální dílo, které je založeno na médiu koláže. V tomto díle umělec používá netradiční materiál vylisovaných suchých listů, které lepí na zelený podklad tvořený skvrnami v různých odstínech barvy. Mezi nimi vyniká starý portrét muže, ten přísně hledí před sebe. Kombinovaná technika - koláž, akvarel, suché listy, v papírové paspartě. Signováno vpravo dole. Rozměry koláže - 16 x 23,5 cm, rozměry pasparty - 31,5 x 45 cm.

Koreček Miloš

20230503_095833.jpg

20230503_095840.jpg

Fotografie no. 2, rok 1972

Rozměry fotografie 28 x 40 cm, signováno na zadní straně Miloš Koreček 1972 ,volně loženo.

20230503_095347.jpg

20230503_095404.jpg

Fotografie ,,Moje 200,, 1974

Rozměry fotografie 28 x 40 cm, signováno na zadní straně Miloš Koreček ,,Moje 200 1974,, volně loženo.

20230503_094000.jpg

20230503_094045.jpg

20230503_094039.jpg

Fotografie ,,Prakrajiny 1,,

Rozměry fotografie 42 x 60 cm, signováno na zadní straně Miloš Koreček , Prakrajiny - Krajina laskavých tónů+ razítko ,,HORÁCKÁ GALERIE,, volně loženo.

graciano 13.6.2022

2868-IMG_7334.JPG

2871-IMG_7336.JPG

2873-IMG_7338.JPG

2872-IMG_7337.JPG

2870-IMG_7342.JPG

2869-IMG_7335.JPG

2877-IMG_7340.JPG

2876-IMG_7339.JPG

2875-IMG_7343.JPG

2874-IMG_7341.JPG

Intarzie

<p>P&aacute;rov&eacute; obrazy Jež&iacute;&scaron;e a Madony, technika inrazie. Rozměry Madony 26x32 cm, Jež&iacute;&scaron;e 25x32 cm. V&scaron;e v původn&iacute;m, perfektn&iacute;m stavu.</p>


S malováním se Bohumír Matal poprvé setkal u svého vzdáleného příbuzného. V 10 letech se mladého Mirka Matala ujal jeho strýc učitel, který viděl jeho velký umělecký talent. Již tehdy mu začal kupovat větší plátna a olejové barvy, kde maloval monumentální realistickou faunu a flóru v nadživotní velikosti. V letech 1937–1941 vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně (prof. E. Hrbek, František Václav Süsser). Na obou uměleckých školách mu bylo nabídnuto předčastné ukončení a dostal akademický titul pro jeho velký talent.

V říjnu 1941 byl zatčen za protifašistickou činnost a deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau. Tam pracoval v řetězárně. Malování se už věnovat nemohl, a tak psal dopisy rodině, které vždy doplnil kresbou. Celkem napsal na dvě stovky dopisů doprovázených tužkovými surrealisticky směrovanými kresbami, které umělec posílal své ženě. Po návratu domů se po tříleté odmlce vrátil k malování.

Skupina 42
Mirek Matal se stal nejmladším členem Skupiny 42, v jejímž rámci se seznámil s tvorbou Františka Grosse, Františka Hudečka, Jana Smetany, Jana Kotíka a Kamila Lhotáka. Rozvíjel také přátelské kontakty s Jiřím Kolářem, Jindřichem Chaloupeckým a básníkem Ivanem Blatným, který žil v emigraci ve Velké Británii, hudebníkem a básníkem Josefem Kainarem. Další z jeho přátel z Brna byl spisovatel Milan Kundera, který zůstal v Paříži. Kundera se marně pokoušel Matalovi několikrát uspořádat výstavu v Paříži, ale nepovedlo se obejít tehdejší totalitní režim. Jeho kamarád z dětství byl také spisovatel Bohumil Hrabal, který jezdil ke své babičce a dědečkovi do sousedství.

Jindřich Chalupecký: „Mirek již jako velmi mladý měl sám výstavu v Domě umění v Brně. Kde monumentálními obrazy zaplnil celý tento Dům umění města Brna od shora až dolů a to se již nikdy nikomu nepodařilo.“

Z Německa se vrátil v únoru 1945 ve velmi špatném zdravotním stavu. Po zotavení se začal opět věnovat malbě. V roce 1946 vystavoval v Paříži s dalším mladými československými výtvarníky. Kde měl úspěch u Georga Braque, kam docházel studijně malovat a inspirovat se. Hned v následujícím roce se malíř dočkal samostatné výstavy, kterou mu uspořádal Klub výtvarných umělců Aleš. K nejčastějším námětům Bohumíra Matala patřil člověk a město, civilizace a industrializace - cementárny, papírny atd. První obrazy obsahovaly náměty vzducholodí, přístavů a ulic v dešti, postupně se jeho práce úzce propojila s programem Skupiny 42.

Cyklisté, 1959

Od roku 1946 se v Matalově díle začal objevovat námět cyklisty a to nejen ve smyslu člověka ovládajícího stroj, ale zejména ve smyslu člověka sportujícího. V těchto obrazech Matal dospíval ke geometrizovanému tvarosloví a stálé svébytnější výtvarné formě předznamenávající nástup čistě abstraktních pláten. Od roku 1947 se stále větším zaujetím soustředil na zachycení člověka a stroje. Téma cyklistů převládlo v Matalově tvorbě až do konce 50. let, kdy se struktura obrazů pozvolna mění na stále volnější geometrizovaná barevná pole (Cyklisté, 1959).[2]

Umění, které odráželo jeho život a věčné cykly, vizuální diář umělcovy energie a reflexe. Cyklisté na okruhu nepřipomínají pouze téma Skupiny 42 člověk a stroj, ale také radost z pohybu, kterou Matal, sám vášnivý cyklista, důvěrně znal. Matal měl rád lidi, barvy a život. Tento umělec obnovil všechny výtvarné techniky, které se již neučily l v odborných uměleckých školách. Byl renesančním člověkem, zabýval se kromě výtvarného umění také divadlem, scénografii a o architekturu. Spolupracoval s architekty. Jeho ideálem bylo vytvořit moderní uměleckou huť, propojující architekty, teoretiky, sochaře a malíře. Byl uprostřed kulturního života Brna 50-60. let a lidé se pohybovali na oběžných drahách kolem něho, přitahováni silovým polem jeho umělecké kreativity.[3]

Brněnská skupina Brno 57
V průběhu 50. let založili Bohumír Matal společně s Jánušem Kubíčkem tzv. brněnskou skupinu později nazvanou Brno 57, ke které se přihlásili i další výrazní umělci – Pavel Navrátil, Josef Kubíček, Karel Hyliš, Vladimír Vašíček, Vladislav Vaculka a architekti Ivan Ruller, Zdeněk Řihák a skladatel Jan Novák. Matalův ateliér na České ulici v Brně se stal místem setkávání a diskuzí. Po srpnových událostech 1968 však umělec začal ztrácet jistotu, zda mezi lidmi, kteří do ateliéru chodí, nejsou udavači a špehové.

Z Brna odešel a usadil se v údolí řeky Prudké u Doubravníku, kde si postupně uzpůsobil starý mlýn pro účely ateliéru. V panenské přírodě nacházel klid pro výtvarnou koncentraci, ale i útočiště před sílícím tlakem komunistického režimu. Do popředí umělcovy tvorby vstoupil zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu. Začal rozvíjet konstruktivisticky orientovaný cyklus obrazů nazvaných Přítomnost člověka, v němž vertikální konstrukce svírá barevné plochy.[4]

Dílo
Dva obrazy ze zmíněného cyklu náleží do sbírek Muzea města Brna. Zatímco v prvním z roku 1968 spatřujeme dozvuky umělcovy informální etapy a odkazy k malbě Skupina 42, jako jsou živé tahy štětcem, stopy vytvořené litím barvy, dialog pastózní struktury s lazurní malbou, kontrast stínů a světelných forem, pozdější plátno z roku 1970 je vystavěno na čistotě barevného tónu, hladké ploše, přesném vymezení jednotlivých barevných polí a zájmu o lineární znak. Spojujícím rysem je nehledě na odlišnost malířského pojetí jednotlivých obrazů všudypřítomný náznak lidské figury. Divák ji vnímá spíše podprahově, jako „otisk“ lidské existence v okolním světě či dokonce v nekonečném časoprostoru vesmíru. Není divu, že právě v cyklu Přítomnost člověka Matal dosáhl vrcholu svého malířství. V 60. letech se v Matalově tvorbě objevuje experiment a abstrakce. V této době se věnoval kromě malby také scénografii.

Opuštění města a přestěhování v sedmdesátých letech významně zeslabilo nepřetržitý tok návštěv jeho umělekých přátel a dalo Matalovi příležitost nastolit novou éru tvorby. V jeho cyklech „Lidská přítomnost“, „Ptačí herci“ nebo „Monumenty“ se začali více objevovat jednotliví lidé. Později, v osmdesátých letech se soustředil i na menší plátna, portréty svých přátel a známých, ale jeho silnou stránkou byly stále monumentální práce.


Bohumír Matal, 1959, nástěnná malba v přízemí administrativní budovy BVV, Brno, Veletržní.
Jeho velice známé dílo můžeme najít v Praze, kde je na letišti Václava Havla, umělcova mozaika ze 60. let 20. stol. Rozsáhlá mozaika v konferenční síňi hotelu International Brno. Díla měl také v areálu brněnského výstaviště nebo v ZOO Brno. Známá je mozaika Lev na budově spořitelny v místě, kde se v Brně stýkají ulice Křídlovická a Křížová (zde stávala hospoda U modrého lva). Mnoho jeho děl nebylo zveřejněno pod jeho jménem. Kvůli tehdejšímu politickému režimu mu byla zakázána spolupráce na revitalizaci vitráží katedrálních oken kostela sv. Jakuba v Brně.

Podrobnější informace o Bohumíru Matalovi – realizace v architektuře si můžete přečíst Bakalářskou práci od Soňi Večeřové : https://is.muni.cz/th/329096/ff_b/DIPLOMOVA_PRACE_-_Matal.txt

Některé z jeho maleb mají barvu světla slunečních paprsků prodírajících se přes vitráže, kde barva vyplňuje ohraničené plochy, jako lidský život vtěsnaný do daného řádu. S odhlédnutím od období kdy dával přednost principu nahodilosti, zůstával věrný svému stylu výrazných obrysů a vibrantních ploch. Jelikož dával přednost malbě, barva byla důležitým rysem, s výjimkou kreseb z válečného pracovního tábora a posledních kreseb před smrtí. Tematicky se vracel k obrazu světa, zhuštěného do geometrických, často kruhových forem, v nichž nechyběly prvky člověka.

Bohumír Matal pracoval a studoval, se zájmem o teorii umění, odpor vzduchu, moduly obíhajících na oběžné dráze, měsíční cykly. Jeho malby jsou vždy promyšlené. Měl vysoce vyvinutou intuici, jak dosvědčují jeho poslední černobílé kresby „Nahý v trní“ a „Hlavy“, které vyvolávají existencionální otázky o smyslu našeho života a o tom, co po něm následuje. Cítíme, že se tu umělec s neuvěřitelnou energií, citlivostí a schopnostmi zamýšlí nad stejnými otázkami, před nimiž stojíme i my a kvůli nimž je jeho práce stále tak aktuální.

Akademický malíř Bohumír Matal po delší nemoci 7. července 1988 zemřel v rodinném kruhu ve svém Mlýně v Prudké u Doubravníku.

Matal Bohumír

IMG_5881.JPEG

IMG_5884.JPEG

IMG_5882.JPEG

Údiv

Rozměr díla Bohumíra Matala je19 x 34 cm, včetně rámu 31 x 45 cm, keramická deska s glazurou - kolorováno, signováno v pravém dolním rohu "M".

V oblacích zelené

Horníček Miroslav

Detaily položky

Detaily položky

Podobné produkty

18244

7,500Kč

18245

7,500Kč

18249

7,500Kč

18246

7,500Kč

18247

7,500Kč

18250

7,500Kč

18253

7,500Kč

18255

7,500Kč

18248

7,500Kč

13491

3,500Kč

13490

3,500Kč

13486

9,000Kč

616

5,500Kč

9980

28,000Kč