Dan Trantina

V roce 2021 prozatím připravuji účast na několika kolektivních výstavách ve spolupráci s kurátorem T. Koudelou. Můžete se těšit například na expozici v Národní umělecké galerii v Sofii nebo na Dole Michal v Ostravě.

Biografie Dana Trantiny

Narodil jsem se 30. 4. 1965 v Přerově na Moravě̌. Nebudu se zde rozepisovat o tom, že již v dětství́ jsem oplýval výtvarným talentem, jelikož kreslí a malují všechny dětí. Avšak obrazy mého mýtického pradědečka, které zdobily stěny našeho bytu, a pár barevných publikací o umění na mě zcela jistě̌ zanechalo stopu.

Střední polygrafická škola v Brně , kterou jsem se protloukal v raných osmdesátých letech, byla sice utrpením ale zanechala ve mně jakýsi cit pro typografii, a dokonce i základy kulturního rozhledu. Na Akademii jsem byl přijat v roce 1986. Tehdy to byla škola sice vysněná́, ale poměrně zkostnatělá a lpící́ na rutinním drilu. Dnes jsem za to rád. Naučil jsem se kreslit. Zásadní pro mě bylo setkání s profesorem Jiřím Načerdským, u kterého jsem také v roce 1992 absolvoval.

Počátkem devadesátých let jsme v Brně nadšeně̌ otvírali kultovní kluby (Harlem, Bumerang): dělal jsem tam interiéry, spolupracoval s HA divadlem a společné̌ s Miclem opanoval zahrady Moravské Galerie – to byly moje první́ sochy.

Roky 2006 a 2007 jsem strávil v Los Angeles, kde jsem realizoval poměrně velky počet výstav a navazal spolupráci s „BOX 8“. Po návratu jsem navázal spolupráci s uměleckou skupinou „Gehe 8“ v Drážďanech, což nakonec vyústilo v delší́ pobyt v Mnichově, kde jsem byl součástí „umělecké kolonie Domagk Strasse“.

K zásadnímu setkání došlo ale opět v Praze v roce 2015. Navázali jsme spolupráci s Petrem Motyčkou alias Sadofskym. Společně jsme realizovali monumentální plastiku „Tragedie jako fraška“ vystavanou v roce 2016 v evropském parlamentu v Bruselu.

Následně jsme odjeli na ostrov Saint Thomas v Karibiku a obývali vilu Medy Mládkové. Díky tříměsíční klauzuře na ostruvku ztraceném na okraji Alantiku jsme rozvinuli způsob společné malby a založili „GEKW“ – Gesamte Entartete Kunstwerke.

GEKW - https://sadofskytrantina.com/

GEKW (Gesamte Entartete Kunstwerke) je společný projekt Dana Trantiny a Petra Sadofského (Motyčky). Spolupráci na tomto projektu nastartovala kooperace na monumentálním sousoší „Tragedie jako fraška“ (EP Brusel, Museum Kampa, 2016). Autoří společně vytvářejí nejen objekty a sochy, ale v poslední době zejména obrazy, podobně jako například P. P. Rubens a J. Brueghel.

Obrazy

Papíry

Výstavy

2020
„Víra a Električtí psi”, Sadofsky & Trantina, Chemistry Gallery, Prague, CZ „Just Saying” Crears Gallery, Rožnov pod Radhošťem, CZ
„Selhání vakcíny”, Sadofsky & Trantina, Hala C Gallery, Prague, CZ „Story fromTram no. 16” Barley, Prague, CZ

2019
Sadofsky & Trantina - „Omezená viditelnost obyčejných věcí”, DOX, Prague, CZ „Me Too, Too Me” Černá Labuť Gallery, Prague, CZ

2018
„GEKW”, Michal coal Mine Gallery, Ostrava, CZ
„Pardise Krumlov”, Český Krumlov, CZ
„Painting”, Peron Gallery, Prague, CZ
„GEKW - First Time in Říčany”, Říčany, CZ
„Reconstruction as Tragedy and Farce”, Sadofsky & Trantina, National Gallery So a, BG

2017
„Last Minute Mars - All Inclusive”, Peron Gallery Prague, CZ
„Extended Painting Prague - Biennale of Painting Zagreb”, Zagreb, CR

2016
„GEKW - ART”, CHemistry Gallery, Prague, CZ
„Art-Brut-All”, Josefof, Art Brutal music festival,
„DL Gallery - Sadofsky & Trantina, 
San Juan, Puertorico, USA

2015
„Sadofsky & Trantina”, Veselí nad Moravou, CZ
„Reconstruction as Tragedy and Farce”, 
Sadofsky & Trantina, Kampa Museum, Prague, CZ
„Reconstruction as Tragedy and Farce”, 
Sadofsky & Trantina, EU Parliament, Brusel, BE
„Roxy Visuals”, Sadofsky & Trantina, Roxy Club Gallery, Prague, CZ

2014
„Banzai, Mistře!”, Blansko Town Gallery, CZ
„Everything is Rulled by Lightning”, 
Kotelna Gallery, Říčany, CZ

2013
„TRUST YOUR ART DEALER”, 
Aero Gallery, Prague, CZ
„TOADSQUARE”, Prague, CZ
„ARTATAK”, Prague, CZ

2012
„Hráči /Players/” - Divadlo Komedie, Prague, CZ
„Transformers” - Gallery Mystectvo Slobožanščyny, Charkiv, UK
„Transformers” - Grigori Galagan County Art 
Museum, Chernihiv, UK
„Credo” - Gallery Lapidarium, Prague, CZ

2011
„Transformers” - Czech Center Kiew, Kiew, UK
„Waldeslust” - White Box Kunsthalle München, DE
„Časem do zdi” - Dolní Brána Gallery, 
Prachatice, CZ
„Czech Center München”, München, DE

2010
„Brooks Gallery” Prague, CZ
„Galerie Jama” Ostrava, CZ
„Halle 50” Domagk - Ateliers München, DE
„Offene Domagk - Ateliers” München, DE
„Art Prague” Prag, CZ
„Melantrich salon“ Prague, CZ
„Houseparty” Gallery Baer Dresden, DE
„Back to the drawing board” Gehe 8, Dresden, DE
„Artehajda” Stvolínky, CZ

2009
„Multimouse and Phelps“ Colours of Ostrava, 
Ostrava, CZ
„Our house is your house“ Dresden, München, DE
„Art Prague” - Prague, CZ
„Úhonice studios opening” - Prag, CZ
„Načeradskýs 11” Dolmen Gallery, Prague, CZ
„Gallery 7”, Přerov, CZ

2008
„Shooting Range” Gallery Dolmen, Prague, CZ
„North Bohemian landscape”, XXL Gallery, 
Louny, CZ
„Haus am Bach” Basel /Sisach, CH
„Box Eight” show Los Angeles, USA

2007
„Spring St. Gallery” Los Angeles, USA
„Crash Mansiong Gallery” Los Angeles, USA
„Fearless Leaders” the Whole 9 Gallery, 
Culver City, USA

2006
„EROTIKA” Gallery V. Špála, Prague, CZ
„Amor Vincit Omnia” Gallery Am Graben, 
Berlin, DE
„Symposium Bubeč” Prague, CZ
„Czech Front Gallery” Los Angeles, USA
„Blue Jam” West Hollywood, USA
„Evidence Gallery” West Hollywood, USA

2005
„U dobrého pastýře” Gallery BKC Brno, CZ
„Vltavín Gallery” Prague, CZ

2004 - 1989
„Art Kontakt Gallery” Brno. CZ
„Galeryje Gallery” Brno, CZ
„Jump in the Wall” New City Hall Brno, CZ
„Akropolis Gallery” Prague, CZ
„Doubner Gallery” Prague, CZ
„D.E.S.E.R.T. Gallery”, Brno, CZ
„Caesar Gallery” Olomouc, CZ
„HA Divadlo” Theater Gallery, Brno, CZ
„Vartai Gallery” Vilnius, LIT
„Tagasyl” Wien, A
„Moravian Gallery” Brno, CZ
„Nova Síň Gallery” Prague, CZ

„Rotwelsch” Brno, CZ
„V Club” Brno, CZ
„Brotherhood” Prague, CZ

INTERIORS
„Artehajda” Stvolínky, CZ
„Nova Tv studios”, Prague, CZ
„U Žíznivého papouška“ Mural, Brno, CZ
„Tunnel Club” Mural, Los Angeles, USA
„Anděl restaurant” Mural, Brno, CZ
„U Rytíře” Mural, Brno, CZ
„Ingstav Ltd. Lobbydesing-Installation, Brno, CZ
„Rustical Hotel” painting, Brno, CZ
„Cinecafe” mural and paintings, Brno, CZ
„Boomerang Club” Murals, Brno, CZ
„Harlem Club” Design, Brno, CZ

COLLECTIONS
Kampa Museum Prague, Lucie and Herrman 
Lettenmayer collection Prague,
Ingstav Brno Ltd., Volksbank CZ, City of Přerov, OGV Jihlava, OG Liberec, Nuclear Power Plant 
Dukovany, Fides Ltd., Masco Ltd., Crash Mansion
- Los Angeles,
other Private collections

Černá labuť Praha

DOX Praha

EP Brusel 2016

Galerie Felixe Jeneweina Kutná Hora

Galerie Kotelna 2015

Dul Michal - Vernisáž Ostrava

Texty

2019

Pavel Dostál – Já taky a taky já a my všichni

Me Too /Too Me Dana Trantiny v Galerii Černá labuť v Praze

2018

Aleš Rezler – Text k výstavě̌ MALBA‘ v Galerii Felixe Jeneweina v Kutné hoře 2017

 

Martin Dostál – text k výstavě v galerii Černá Labuť Praha, 2019

Já taky a taky já a my všichni
Me Too /Too Me Dana Trantiny v Galerii Černá labuť v Praze

 

Název výstavy Dana Trantiny, u jejíž příležitosti vznikl tento katalog, vychází (vědomě podruhé vychází) z jeho obrazu Me Too (Mars) z roku 2017. Motiv tohoto obrazu se vztahuje k Danovým malířským úvahám o Marsu a větším či menším možnostem sexuálních dobrodružství mezi pozemšťankami a marskými (či snad marťanskými) vaginálními opylovači.

Přesto to vypadá, jakoby název výstavy marketingově těžil z nedávno mediálně prosperující kampaně, vybujelé v zemi, kde vše, co bylo včera, je více než zítra. Zejména jde-li o vztah mezi lidskými živočichy, zmatenými svou sexuální rozdílností a někdy (pravděpodobně) zneužívajícími silové pole či překračujícími meze ideálních dobrých mravů. 

Budoucnost se tak definitivně ztrácí v překladu. To je jistě stran názvu výstavy pravda. Proč ostatně nevyužít reklamně svádivý potenciál hashtagů „mí tů“, dokud to není copyrightem chráněná značka. Tedy, doufám, že dosud není.

Jiný Danův obraz ze stejné série, který vznikl před dvěma lety, se jmenuje Procházka se psem. A je na něm namalována žena (s výraznými ňadry) se psem, jak vyje (vyjmenované slovo výt) do nebe. Tak i tak by se mohla výstava jmenovat „Procházka se psem“. 

Šlo by v podstatě o totéž, ale nedalo by se názvem tak malebně hrát, přehazovat slova, a přitom zůstávat stále ve stejném významu. Ale nejde přeci jen o to. Jak lze jistě v podtextu vycítit, mí tů – tů mí, což současně vypadá a zní jako refrén trampského, táborákového a citově rozbolavělého songu ze dvacátých let od Štěchovic, kdy jiskry prskaly ke zčernalému nebi rozzářenému myriádami hvězd a hvězdiček a planet a černých děr (černé díry ale asi nejsou vidět). 

Tak podtext a kontext a semtext názvu a výstavy a obrazů je jistě širší, komplexnější a komplikovanější. Možná je výrazem zmatků, kterými se navzájem zásobujeme a k němuž se tak či onak stavíme, ba dokonce musíme stavět. 

Snažíme se dobrat vyprávěním podstaty, protože i přes mohutný vědomý skepticismus někde v hloubi genetických kódů snad věříme, že to vše přeci jen má nějaký význam. Možná že to je ten podstatný důvod, proč maluje Dan Trantina obrazy – a proč je maluje tak divokým, vášnivým, expresivním, vrstevnatým způsobem. 

Dana baví explorativně malovat a vyprávět a potvrzovat svou existenci, která jen neklouže po banální kariérní spirálce, ale vydírá se výrazově vtíravými vizuálními výrazy zpod povrchů do hloubek a zase zpět. Jak pendlí s barvami z pekla do nebe, zastávka na Zemi jen na znamení. 

Z nepřehledně abstrahovaných a abstraktně expresivních forem se vyloupne figura či tvář. Mužská i ženská i jiná. Známá i neznámá. V posledních Danových obrazových sériích třeba Angela Davis (i když bych tam chtěl větší chumáč těch kudrnatých černých vlasů), Matka Tereza, Marilyn Monroe. 

Koukám na ty obrazy a zmocňuje se mě neklid, neboť tuším, jak je to všechno podivné a neuchopitelné. Nejen otázka, co znamená žena a co muž, zvláště když stále nevíme, co je to život. Jen tušíme, že se dějí různé věci a také sem tam sviňárny.

Danovy obrazy jsou ovšem také vtipné. To bych neměl zapomenout.

Každá umělecká generace je tak trochu ztracená. Rozplývá se v minulosti a zůstávají jen jedinci trčící z kontextu. Po pár letech se v lepším případě onen kontext, generační indicie, důvody tvorby dohledávají, ovšem nikdy se už neprožije to, co se jednou prožilo. Rekonstruuje se do ztracena a do minula, vysvětluje a kontextuje ze současných cihel vědomí a znalostí a ideologií a cílů. Možná, že to není hendikep, prostě všichni žijeme v minulosti a pro budoucnost současně.

Rukopis prací Dana Trantiny je divoký, uvolněný a svobodný. Jeho umělecká strategie je však sycena nutností komentovat jisté jevy, které souvisejí s uměním i se společností, která se vždy potácí v menší či spíše ve větší míře ve svých utilitárních výhodách a pragmatických svodech, které vedou a vedly už lidstvo k lecčemus. 

Nyní se zdá, že se kruh lidstva uzavře, planetární oteplení lidstvo zanedlouho vyhubí a bude konečně věčný mír a pokoj. Planeta poletí vesmírem, a pokud na ní zůstanou alespoň bakterie, i tak bude stále zázračná. 

Obrazy, i Danovy, budou viset na stěnách, budou opřeny ve skladech, a nikdo na ně nebude koukat. Bůh neexistuje a o Marťanech toho stále ještě moc nevíme. Ale ty obrazy zůstanou, obrazy jsou důležitější než lidstvo. V nich může Dan meditovat o smyslu umění, vztahovat se k jeho dějinám a poslouchat při tom country hudbu Johnnyho Cashe, jak se dělo při mé poslední inspekci v umělcově libeňském ateliéru.

 Ty obrazy chtějí překračovat konvence, byť to už v umění není možné, ale v tom nepatrném krůčku, významném pro lidstvo, či jak to formuloval, ten astronaut Armstrong (neplést s dopujícím cyklistou) při procházce po Měsíci, to ještě jde, a v to Dan doufá a ví, že v tom je svěžest jeho prací. 

Jevy a struktury a motivy, ze kterých generuje svůj obrazový svět, souvisí s vnitřní touhou po spravedlnosti, motivované jistou pravdou, která se musí vynášet. Mnohdy, jak jinak, vtipně a sarkasticky, ale o to neoblomněji. Ne nadarmo se Dan propojil v roce 2014 s Petrem Motyčkou z esteticky-politické skupiny Pode Bal, který však používá jméno Sadofsky.

Velká plastika dua Sadofsky-Trantina, vržená roku 2015 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu, ve které šlo o rozsápání psem na východně-západních hranicích, mísí postkulturní identitu komiksových narací s vážně míněným vizuálním narativem – ve středoevropském prostředí tak ortodoxně silném minimálně od pozdní gotiky. Kapající krev z ran Kristových, vzpomeňte si na extázi. Útrpnost je jednou z výsad umělců, může však sublimovat i do romantismu. A nic se z toho nevylučuje. 

Vztáhnu-li to přímo k Danovi, expresivní figuralita, rozbíjející se o práh abstrakce, a naopak, je přirozenou Danovou substancí, přirozenost, která ho v závěru uměleckých studií po slavné, po sametu pojmenované postrevoluci svedla do ateliéru Jiřího Načeradského na pražské Akademii. 

Na rozdíl od poněkud sexuálně vibrující malby svého profesora má však Trantina hlubší kořeny a subtilnější ambice. Asi by se dalo dojít k řadě překvapivých afilací v jeho malbě, mě však v přemýšlení o něm napadá třeba Francis Picabia, a to nejen díky jeho dadaistickým východiskům a svébytnému analyticky fragmentárnímu postpoetizujícímu ženskému světu jeho děl z konce 20. a první poloviny 30. let (20. století – pro ty, kteří si to snad chtějí dohledat). 

Picabiovy průsvitné průhledné pružné ženské postavy by se mohly ukrýt v Trantinových kompozicích. A možná, že tam i zevlují – zejména díky jeho osobité vazbě na umělecký svět a představám umělce o umělci v něm samém a o Picabiově implicitní nutnosti buldozerově měnit stylové mechanismy. A taky to, že se musí umělec určitým způsobem vymykat i uměleckému světu. Aby se na něj nezapomnělo. A aby to podle jeho vnitřního nastavení mělo vůbec smysl. 

Bezesporu už má ve svých pracích Dan Trantina expresivně zvládnutou rutinu: ta mu však slouží ke kreativnímu nacházení jedovatě i mile vtipných motivů, které se rodí jako Afrodita z jeho uvolněné malířské gesce. Vrství se vrstvy čar a barev na jeho plátnech i papírech jako nekonečné čáranice na zdích. Než je zboří developeři čistého zániku. Koukejte se kolem sebe.

Nahlédněte do mého ateliéru

Kontakt

Rád Vám všechny Vaše otázky ochotně zodpovím.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely vyřešení vašeho dotazu. Zásady zpracování osobních údajů